V neděli vyjde na behej.com článek, ve kterém popisuji jaké to je běhat s Martinem a Milošem na Tři krále. Téměř na celý měsíc to bude asi můj jediný dlouhý běh. Důvodem není naštěstí zranění ani nechuť, ale práce. Až do 25. ledna jsem nepřetržitě man at work. Vyhledávám časové skulinky a nepohrdnu ani plaváním.
To běhání mě stejně baví nejvíc. Ve vodě je mým hlavním zájmem sledování hodin. Řeknu si, že to vydržím třeba do sedmi (od půl). Pak kouknu na modré rty synka a většinou zavelím k odchodu dřív. Je zajímavé, že zatímco po celodenním běhu mě nic nebolí a cítím se druhý den jaksi mladší, po plavání se objeví naprosto záhadné potíže.
Jako dneska. Nemám absolutně žádné potíže s koleny. Snad je to díky botám s vložkami nebo díky doplňkům. Dnes po plavání mi loupe v koleni, jako by jablko nepatřilo do jamky. Rozběhám to. To pomáhá vždycky.
3 komentáře:
není to tím, že po plavání jsi právě odpočatý a cítíš problémy běhání? ;-)
Ty se s tím taky setkáváš, Foreste? Já si chodím někdy do bazénu odpočinout, když jsem unavený. Sice v takovém stavu moc nenaplavu, ale po plavání a páře se cítím uvolněně, loupání si nějak nepamatuji :-)
Rozběháno :-) a navíc duatlon ve formě ranní šplouchání, večerní běh, má něco do sebe. Možno však důvod vydařeného svižného běhu spatřit i v popíjení NEPAL FTGFOP1 :-)
Okomentovat