Zpátky na Vysočině

Docela rozumím mimopražským lidem z fóra, kteří se podivují nad naším běháním nasucho. I fotky z Tučňákova dnešního výletu vypovídají mnohé o terénu okolo Prahy. Mě dnešní den zavál mezi stále zasněžené pláně předjarní Vysočiny. Jen občasný závan teplejšího vzduchu signalizoval, že zimní potěšení je vlastně již jarním.
Opustil jsem bláznivou myšlenku maratonu v České Lípě a vyběhl jsem zvolna podle nového plánu na trasu 50 min tam a stejnou cestou zase zpátky. Sněhu je v lese stále dost, a tak nezbylo, než se vydat po vyzkoušené trase vedoucí částečně po silnici. Zima trvá už tak dlouho, že mi ani nevadily ledové koleje a potoky vody mířícími přímo do vyhřátých bot. Zase mám další ponaučení. Na příští zimu si pořídím krosové botky. Už jsem se trochu vyptával a asi zůstanu u mé oblíbené značky - Asics - model Trabucco.
Ale zpátky na silnici. Bylo příjemnější běhat po sněhu, protože i řidiči jezdili opatrněji. Mé vyprané tchibo vydrželo zářivě šedivé jen do prvního setkání s automobilem. Divné, ale nevadilo mi to. Za 6 km bude les a ta vidina byla silnější, než aby mě rozhodil tečkovaný obličej skropený špinavou vodou. Snažil jsem se dodržovat předepsanou TF 65-75 a do kopečků jsem ubíral. Hlídání TF mi pomohlo i v tom, abych neběžel moc rychle. Tři dny pauzy byly znát a tělo si spokojeně odfukovalo.
Drobná nejistota, jak to bude vypadat v lese, se změnila v radost. Uježděný, místy zledovatělý sníh byl vlivem teplot a deště rozměklý a běželo se po něm výborně. Zde jsem pořídil i fotku. Vypadám na ní nějak divně, ale chtěl jsem zaznamenat hlavně ten povrch - a to se povedlo.
Běželo se mi skvěle. I na kótě 700 jsem byl dříve o 8 minut než před měsícem a půl. Sbíhal jsem na Starou hlínu a začalo vydatně pršet. Tady jsem pořídil fotku uvedenou v záhlaví článku. Živě jsem si představoval, jak tam běžím v plus 18 stupních, voňavé jehličí osvěžuje vzduch a zdálky na mě mává rodinka na kolech.
Hodinky ukázaly 50 minut a já se otočil k návratu. Sice jsem si zahrával s myšlenkou tu euforii potáhnout, ale rozum zvítězil. Cesta zpátky utekla velmi rychle, za čas o minutu delší. Ten dnešní běh v dešti řádně prověřil i tchibo oblečení, zda výrobce nelhal s vodoopudivou úpravou - nelhal.
Sice to podle fotek na jaro nevypadá, ale lehce se pohupující stodvacítka se zamlženými okny zaparkovaná v lese podala jasný důkaz. JARO TO TU !!!