sobota, února 18, 2012

Uspokojení být

Na již tradičním místě startu šáreckého trailu Šutru54 se sešel půlmaratónský počet masopustně naladěných běžkyň a běžců. Letmý pohled na obutí dával tušit, co kromě lásky k běhu tyto lidi spojuje. Téměř všichni měli totiž výbavu z krámku Trailpointu vždy dobře naladěného Michaela Dobiáše, který dnešní setkání opět skvěle dirigoval. Tentokrát se však nositelé špuntů (Inov8 x-talon 212) ocitli v nevýhodě. Řadu míst tratě pokrýval led a jako lepší volba se díky větší adhezivní ploše jevily modely Roclite, Minimus od NB a vůbec největší chválu jsem slyšel na Neo trail od Vivobarefoot.

Start se odehrál v duchu nultého ročníku ("tak běžíme"). Rychlejší vyběhli rychleji, pomalejší pomaleji. Každý záhy našel tu svou skupinku či spřízněnou duši a dovolil-li to terén, vedl všezahrnující konverzaci. Díky tomu ustaly nářky nad ledem a zůstalo jen vnímání krajiny. Krajiny na hranici zimy a jara. Okamžiky, kdy v kopci je horko, ale při focení potoka zduřelého v masu ledu vniká chlad nemilosrdně ke zpocenému tělu.

Ptačí koncert na jižní oteplené straně údolí vléval do žil jarní mízu. Tělo napojené na tyto signály ožilo a krok se stal lehčím a rychlejším. Paprsky slunce rozpustily led v nejobávanějším kamenitém seběhu a díky chybějícímu listí byl tento úsek bezpečnější než na podzim. Namísto závodních myšlenek, kolik ještě zbývá do cíle, převládaly pocity lítosti, že společné proběhnutí se blíži ke konci. V pomyslném cíli čekala masopustní hostina připravená Michalovými nejbližšími.

Po posledních přátelských slovech zůstala jen čirá radost. Nádherně nepochopitelné uspokojení z toho tu být.

středa, února 15, 2012

Stopy

S čerstvě zasypanou pěšinou utichl šepot listí. Sníh zahalil stezku do pannenského hávu a zahrnul les všeoobjímající čistotou. Poryvy větru hladí zem a rovnají ji do rozhlehlého stolu. Stolu, který hostí všechny bez rozdílu. Tichý obraz ruší jen běžec svými vrzajícími kroky. Nechává stopy, které mizí. Chvíli tu byl, už není.

Časní běžci vychutnávají tu změnu. Zleva, z křovin u letní pastvy se vine linka nesmělých zaječích otisků. O kus dál se od rybníka přidává další pár stejných stop, aby pokračovaly spolu svým směrem. S blízkostí vsi stop přibývá. Pás mikrohor zvrásnil lesáckou cestu. Hnědě zbarvené vrcholky zesvětlovaly až do oslnivě bílé. Stopy čtyřkolového narušitele. Úzká linka s jinými stopami odhalí muže se psem. Muž se veze, pes se neveze.

Šťastný čte stopy. Patří běžci. Není rychlý, není pomalý. Otisky se špunty. Zkusí jejich krok. Má jej delší. Radostně soupeří s těmi cizími stopami. Běží v nich, skáče vedle, počítá je do tuctu. Pokládá své stopy vedle těch druhých. Zítra zmizí. Závod stop pošeptá už jen vánek. Jsou to jeho stopy.