Ramsau am Dachstein I.

Nemohu se dopočítat, pokolikáté jsem strávil část léta v tomto úchvatném kousku Štýrských Alp. Ostatně na tom ani nezáleží. Pokaždé mě dostane rozhlehlost tohoto místa, kde si do libosti užije každý co je mu milé. Nejezdím sem běhat, i když je to pomalu hřích. Trvale značené okruhy od 6 km až do maratónu lákají stejně jako cesta podél skokanského můstku, kde trénuje kondici česká lyžařská špička.

Poprvé jsem do Ramsau přijel s kolem a odhodláním projet pár etap značené MTB Alpentour. Když jsme však poprvé postavili stan v Ramsau Beach, okamžitě jsem se zamiloval - do hor. Přímo od stanu je totiž vidět horní stanice Dachsteinské lanovky. "Tam chci vylézt", zaplavilo mé srdce i mysl.Za ty roky jsme v okolí Ramsau prolezli co se dá. Nejkrásnější cesty jsme objevili při vícedenních pochodech od chaty k chatě, kde jsme i pět hodin nepotkali živou duši. Navždy ve mě zanechá dojem to úžasné ticho. Jsou to místa, kam sedláci už neženou své ovce a hvízdající svišti naleznou málo co k snědku.

"Tady, tady bych chtěl umřít", slova pronášená ve stavu horského delíria na plošině Dachsteinského masivu, vyvolala odpovídající událost. Jak moc má člověk vážit každého slova, myšlenky a činu jsem se na vlastní kůži bolestivě přesvědčil.