3 x hurá

Zaprvé provolávám slávu tvůrcům webu běhej. Sám vím, kolik času strávím nad psaním blogu aby se dal alespoň trochu číst, a proto si nesmírně vážím toho, co pro nás obyčejné běžce dělají.

Zadruhé provolávám slávu své dceři. Dnes přijala nabídku společného proběhnutí ve Stromovce. Odkroužila si svým tempem 8 km. Je to její nejlepší výkon a přišla domů šťastná. Zdravě unavená a náramně spokojená.

Zatřetí provolávám slávu sám sobě. Ná plánu jsem měl 15 km s max TF 85 %. Když jsem jel odpoledne domů, řekl jsem si, že to musí být v tempu 4:40/km, a vypočítal jsem si limitní čas pro dlouhé kolečko ve Stromovce na 18:06. Začal jsem lehkým rozklusem s dcerkou. U Šlechtovky jsme se oddělili a já vyrazil ke startu. Odhadl jsem tempo a vydal se k vodě k tenisovým kurtům. Cesta pokračovala okolo PSK zpět na hlavní okruh. Cestou jsem potkal Jaromíra H. jak se potýká s úseky, ale byl tak soustředěný, že na moje mávání nereagoval. Mačkám mezičas prvního kola 17:58. Říkám si, asi jsem to přepálil. Ve druhém kole uvidím. Viděl jsem. Šlo to ještě lépe - 17:54. Ve třetím kole přišla krátká krize. Tep se nachvilku vyšplhal až k 88 % a přitom jsem běžel stále stejně rychle. Naštěstí jsem se po pár set metrech zklidnil a třetí kolo jsem zdolal za 17:58. V závěrečném, čtvrtém kole jsem se zpočátku malinko flákal. Je to bolest osamělého běžce. Nikdo mě nehoní, a hlava ví, že už je to jen pár metrů. V duchu jsem si představil Tučňáka jak mizí v zatáčce a Kekeho jak mě popohání bičem. Na rovince u Šlechtovky navíc stála dcerka a volala: "tati přidej !". Sebral jsem všechny zbylé síly, předběhl všechny kolečkáře a okruh dokončil za 17:52. Zapisuju si tedy do deníku 15,52 km za 1:11:42 (4:37/km). Hurá plánovaný čas dodržen.