Šest dní v kuse jsem ještě neběhal. Včera jsem si to uvědomil, když jsem s provětranou hlavou dobíhal k domovu. Na počet km to díky neděli nebyla žádná sláva (62,7), ale protože v tom byly 2 tempové běhy cítím se unavený a dnešní volno si tělo jistě zaslouží.
Živě se mi při zapisování tohoto osobního rekordu vybavily vzpomínky na mé začátky.
Začal jsem běhat koncem srpna 2004. Bydlím v centru Prahy a každý rok jsem s úctou a obdivem pozoroval unavené ale šťastné maratonce, kteří míjeli náš dům. Před dětmi jsem v roce 2002 prohlásil, že když můžou ostatní zaběhnout maraton, já můžu také. A sliby se mají dodržovat. Po dvou letech nastal ten správný čas, podpořený chronickou bolestí zad z kola. Jízdu na biku miluju, ale poslední rok už to bylo utrpení. Musel jsem změnit druh pohybu.
Motivace byla jasná. Vidina rodinky čekají v cíli maratonu.
První týdny se tělo učilo novému pohybu 2x týdně. Pilně jsem přitom studoval běžecké rady Miloše Škorpila a bylo pro mě nepředstavitelné, že někdo běhá obden, nebo i častěji. Jediné, co jsem pro běhání udělal bylo, že jsem si koupil kvalitní boty. Mizuna jsem nesehnal, tak jsem koupil Kayana. Chodil jsem většinou do lesa když mi zbyl čas. Na sobě tričko z kola, které dřelo, pití v ledvince. Žádné měření km ani času. Prostě jsem jen tak běhal.
Někdy v říjnu jsem se snažil začít trénovat podle plánu na PIM, podobného, jaký je dnes na serveru BEHEJ.COM S hrůzou jsem tehdy zjistil, že místo mého běhání 2x týdně to má být opačně - 2x týdně neběhat. Tehdy začal pro mě tvrdý trénink a musel jsem kolikrát zatnout zuby, abych vyběhl. Musím přiznat, že mnohokrát jsem si našel nějakou výmluvu a nešel. Ohromnou sílu jsem nacházel v článcích Miloše. Jedna z jeho vět, která se mi stále vybavuje: "Na 30.km musíte vedět proč běžíte" patřila mezi nejdůležitejší.
Před prvním maratonem v květnu 2005 jsem běžel jedinou dlouhou trasu asi 32 km. Myslel jsem, že je to můj konec. Totálně vyčerpaný jsem si navíc vyrobil zranění, (z nedostatku strečinku) a do maratonu už jsem jen volně vyklusával.
Možná jsem se dnes trochu vychýlil z tématu, ale snažil jsem se popsat, že běhání 6 dní za sebou nejde hned - mě to trvalo rok a půl.
A záda ? Po třech měsících běhání mě přestala bolet a mám klid dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat