neděle, srpna 20, 2006

Svět je malý a o náhody v něm není nouze

Replika z jedné z her Žižkovského divadla Járy Cimrmana mi vždy vyvolá úsměv na tváři. Sám nevím proč, protože věřím něčemu jinému. Věřím, že setkání a události v mém životě nejsou náhodné. Vždy, když mě na fóru, nebo i jinde, zaujal nějaký člověk, dopadlo to tak, že jsme se spolu seznámili a to většinou velmi blízce. Mám za to, že podobné typy lidí, a s podobným náhledem na svět, se přitahují. Lehce tím navazuji na setkání z minulého týdne na Šumavě.
Můj sobotní běh proběhl právě s dalším takovým člověkem, se kterým máme společnou řeč. Prokecali jsme více jak dvě hodiny a já získal nové poznatky, jak se posunout zas o kousek dál. Probírali jsme působení potravin na člověka, zejména zhlediska jejich zdroje, a doby konzumace. Běh měl mít podle Miloše maximální délku 25 km, podle trenéra Luboshe 32. Vyřešil jsem to šalamounsky. S Radkem jsem běžel 25 a k tomu na místo srazu a zpět dalších 6. Přestože jsme zvolili lehkou trasu volným tempem do Řeže, shodli jsme se ve své únavě z tohoto běhu.
Tento týden začínám snižovat objemy. Potrénuju trochu rychlosti na sobotní hodinovce v Čelákovicích a pak už budu jen odpočívat. Při běhu, samozřejmě.
Na závěr se musím podělit o potěšení, které jsem si dnes způsobil. Ridery začínají mít už naběhané své kilometry, a proto jsem řešil jejich výměnu. Dnes se mi je díky odkazu z fóra podařilo zakoupit naproti hotelové škole ve Vršovicích. Mají tam ještě osmičky ve slevě za 2290 Kč, ale už jen ve velikosti 7.

1 komentář:

Radek řekl(a)...

Potěšení je na mé straně, Witty. Ostatně vše teprve začíná...