úterý, dubna 04, 2006

Volný běh s raketou

pardon, s Radkou.

Když jsem poprvé začal na webu hledat něco o běhání, a začal pokukovat po závodech, zaujala mě ve výsledkových listinách běžkyně, kterou řada z nás uvidí jen zezadu. Její časy mě fascinovaly a přál jsem si ji jednou poznat. Přání se mi vyplnilo.

Slovo dalo slovo a dali jsme si sraz na kraji Klánovického lesa. Den předtím mě lákala na úseky, ale to mi přišlo dva dny po ½ PIM dost drsný. Pro mě. Proto jsme si na dnešek domluvili volný běh 10-15.

Sešli jsme se oba již se 2 km v nohách. Vydali jsme se na kros-okruh čítají 8 km. Po pár stovkách metrů jsem musel Radce položit otázku ? „Tohle že je volný běh ?“ „Ano“ zněla odpověď „Tohle je moje tempo, nemám moc času, musím proto běhat rychle, při volném běhu se má povídat, a vždyť si povídáme“ Byli jsme hluboce pod pěti minutami.
Je pravda, že jsme prokecali celou třičtvrtě-hodinu o všem možném. Počínaje obutím až po naše běžecké plány.

Až si zas někdy budu na něco stěžovat, proč neběhám, vzpomenu si na tenhle fantastický běh. Překonávali jsme několik brodů a do jednoho Radka zahučela až po kolena. Než jsem stačil jako galantní rytíř do strouhy zalehnout a udělat oporu aby mohla vylézt, byla už na nohou a vesele si to pádila dál. Jako by vůbec neměla v botách rybník a leginy obalené ledem.

Došlo i na běžeckou latinu. Kolečko bylo pomalu za námi, tempo se nám líbilo, a někdo z nás pronesl větu „ještě jednou ?“. Tak jsme dali ještě malou odbočku, typuji asi 2 km navíc. A pak to začalo: „Vždyť Ty běžíš rychleji !“ „Ne, já běžím podle Tebe“ atd.

Byl to super zážitek, který umocnil mé potěšení ze sobotního závodu. Poznal jsem dalšího milého a sympatického člověka, který dokáže přeměnit běhání na čirou radost. Díky Radko !

2 komentáře:

Radka řekl(a)...

Ahoj Witty,
Tobe taky diky za hezky bezecky zazitek. Za raketu se nepovazuju, a to ze vyklusy beham trochu rychleji, nez je obvykle ma prozaicky duvod, ktery jsme uz vcera probirali. Propustka "od plotny", kam my zeny bohuzel stale patrime, byva obvykle casove limitovana a tak je treba trochu pohnout kostrou,aby rodinka nestradala. Ale mam pocit, ze Ti sviznejsi tempo nedelalo sebemensi problem a tak se tesim u nas v Klanovicich zase brzy nashle. R.
PS: Doufam, ze priste se uz obejdeme bez "vodnich sportu", voda vazne neni muj zivel:-).

PetrS řekl(a)...

Doufám, že jsi nedobrovolnou, téměř plaveckou vložku přežila ve zdraví. Já jsem dostal rýmu jen z toho pohledu na Tebe. :D