úterý, října 16, 2007

Zápisky odjinud XII.

Opojení z planě rostoucí i pěstované vegetace vystřídala lítost nad spálenou zemí. Pohled do strání s nízkými porosty nebyl až tak úplně zoufalý. Plamen rychle přešel a nesežehl všechny keře; v černi sem tam jasně svítila zelená barva. Zajímavá byla místa s náboženskými stavbami. Těch se oheň jakoby netýkal.

Projeli jsme touto zemí asi 15 kilometrů výše do hor. Chtělo se mi brečet. Zuhelnatělé pahýly lesních velikánů trčely jak němé výčitky nezodpovědného chování člověka. Můžu se jen domýšlet kdo to zavinil. Vím s jistotou jedno, ta příroda si to nezasloužila.

Za hřebenem se zřejmě podařilo hasičům oheň zkrotit. Smíšený les zde v mnohém připomínal můj rodný kraj. Tady jsem se cítil dobře. Pokud se jednou budu mít do Řecka vrátit, tak určitě sem. Řídké osídlení, chladnější vzduch než u moře, příroda ve své syrové podobě. Nechali jsme auto autem a hodinu se nechali unášet tou nádherou.

Blížil se večer a dohodli jsme se, že přespíme opět v kempu s kočkami u Corinthu. Opět 20 EUR, opět spánek na pláži a jako bonus večeře ve Fredy´s. To bylo jednoduché občerstvení u silnice; zde jsme poprvé narazili na milou obsluhu. Z jídelního lístku v řecké azbuce si kluci vybrali jídlo z obrázku a já se s paní domluvil na pita chlebu s náplní na přání. Za pár EUR jsme odcházeli velmi spokojeni.

V pondělí ráno, sotva jsme vystrčili končetiny ze spacáků, přišla z kempu dáma s fotoaparátem a s naším dovolením si nás začala fotit. Posléze jsme se dali do řeči. Patřila ke skupině osmi karavanů; důchodci z USA si v Německu půjčili karavany a objížděli Evropu. Jeli i přes ČR…

Dopoledne jsme zasvětili vyhlídkové jízdě podél moře. Fotografové si přišli na své. Uchvátil mě nejen útes s majákem, ale také vynikající řecké ovoce. Pořídili jsme si za poslední drobáky kuličkové víno; tak dobré jsem v životě nejedl.

Spánek byl naplánován u Thermopyl. Martin nám toto místo doporučil kvůli přístupnému jezírku se smradlavou vodou.

2 komentáře:

vefis řekl(a)...

Zdravím.
Tak jsem dnes pozorně pročetl všechny "Zápisky od jinud". Musím říci, že jsem byl letos také v Řecku na Krétě.
K dopravě ve zmatku musím říci, že jsem si také užil své, a to jsem si pujčil auto jen na jeden den v půjčovně. Umím si živě představit, co pro vás znamenalo řídit auto v Řecku. Poznal jsem, že i na Krétě, v turisticky osídlených částech je vše o penězích a pohostinnost si zde musíte zaplatit. Nevím jak je to v odlehlejších částech Řecka, třeba tam existuje ta pověstná pohostinnost.
Divím se však, že se chovali organizátoři k závodníkům jak ke zvěři a ještě jim vyhazovala věci. No jiný kraj jiný mrav...
Konečně někdo napsal i o pozadí celého závodu. Musím říci, že závodníci a jejich doprovod mají můj obdiv. Umění je už jen odstartovat.

PetrS řekl(a)...

Díky za komentář :)
Co se řízení týče, po týdnu si člověk zvykne. Stejně jako místní jsem na 50tce jezdil 80 a "double full line" přejížděl když bylo vidět. Přišel bych o řidičák tak na 14 let. Kupodivu to ale funguje. Oni jsou k sobě ohleduplní a nedělají si za volantem schválnosti. Cílem je dojet ve zdraví, tu myšlenku u nás občas postrádám.